pátek 29. června 2012

Češi versus Finové

V dnešní uspěchané době jsme zahrnováni stále většími kvanty informací. Nemáme klíč k tomu, jak je správně třídit, a proto se většina z nás uchyluje k nejjednoduššímu způsobu jejich třídění. Vypouštíme informace, které je pro nás těžké uchovat a místo nich se uchylujeme k víře ve všeobecně uznávané pravdy a zajímavé senzace. Takto vznikají stereotypy, které živě kolují mezi lidmi a zapouštějí kořeny ve společnosti tváříce se přitom jako podložené pravdy.

Po tři měsíce jsem pracovala na malém výzkumu, ve kterém jsem se ptala lidí ze svého okolí, co o Finech ví a co si o nich myslí. Podobný dotazník putoval i do Finska, kde lidé odpovídali na otázky o Češích. Myslí lidé opravdu ve stereotypech? Co o nás Finové vědí a co my o nich? Začněme u nás samotných. Pokud si před přečtením článku chcete zodpovědět pokládané otázky a prověřit si své znalosti, máte tu možnost na konci tohoto článku. Pro vás ostatní přejdeme rovnou k odpovědím.

Fjordy ve Finsku? Hlavně vodka, sauna a zima…

Co vás jako první napadne, když se řekne Finsko? S čím si toto slovo lidé ve střední Evropě spojují? Odpovědi nejsou ani tak překvapivé, o to více jsou v nich ale ukryty právě ony stereotypy. Celých 13% dotazovaných Čechů si jako první vybavilo vodku. Dalších 11% lidí si Finsko spojuje zejména se zimou, stejně je na tom i sauna. Jen o něco méně lidí jako první napadne lední hokej. Mezi běžné, pravdivé, avšak ne příliš kreativní odpovědi patří ty označující Finsko za severskou zemi. Spíše mladí lidé si Finsko spojují s firmou Nokia, vyrábějící mobilní telefony. 5% lidí si dokonce jako první představí finské fjordy. Fjord je však výsadou západoseverského Norska, v menší míře je zastoupen i v Dánsku, Irsku či Kanadě. Ve Finsku fjordy nehledejme, můžeme se tam však setkat se členitým pobřežím, zvláště na jihovýchodě Finska u přístavního městečka Turku, a také s četnými ostrůvky.
Tak čím je Finsko ve světě ještě známé? Pouze minimum lidí si vzpomnělo na špičkové jezdce rallye nebo formule 1, skokany na lyžích a další vrcholové sportovce. Češi pokulhávají také ve znalosti severské literatury, karelský epos Kalevala si nevybavil nikdo ani v odpovědích na další otázky, stejně na tom jsou i hudební skladatelé, např. světoznámý Jean Sibelius. Pouze tři lidé ze sta si vzpomenou, že Finsko je hodně lesnatá země, o něco více si jich spojí Finsko s jezery. Jen jeden člověk ze sta si vzpomene na hlavní symbol Finska, soba. Spoustu lidí dokonce předpokládá, že sob vůbec ve Finsku nežije, jak se dozvíme dále.
Finsko je také známé některými svými výrobky. Znáte nějaké?...

Slyšeli jste někdy Fazer, Marimekko nebo Fiskars?

Ani odpovědi na otázku směřující na slavné finské výrobky nebyly nijak překvapivé. Celých 31% dotazovaných Čechů pokládají za ústřední přínos Finska světu mobilní telefony značky Nokia. Nokia je opravdu finským produktem, firma se jmenuje podle malého městečka v jihozápadní části země, odkud také pochází. Původně však nevyráběla mobilní telefony, nýbrž kvalitní černé gumáky a další výrobky z gumy. Ty jsou ve Finsku pořád k sehnání, rozhodně je najdete u každého správného Fina doma. Vzrůst však firma zaznamenala opravdu až po přesedlání na výrobu telefonů. Obrovské zisky znamenaly velký rozmach pro finskou ekonomiku a dodnes je firma Nokia hlavním tahounem celé ekonomiky Finska.
Vedle mobilního telefonu značky Nokia si dotazovaní nejčastěji jako první finský produkt představí vodku, odpovědi se blíží 28%. Co už dnes není překvapivé, že tato odpověď zasahuje všechny věkové kategorie. Mladí studenti dokonce rozlišují jednotlivé značky vodky vyráběné ve Finsku. Jednoznačně vede Finlandia, oblíbenou Koskenkorvu si s Finskem moc lidí nespojí, na druhou stranu mnozí přisuzují Finsku výrobu vodky Amundsen. Ta je podle internetových zdrojů původem z Norska, s Finskem tedy znovu nemá nic společného. Podstatná část lidí, přibližně 8% si nevzpomene ani po delším přemýšlení na žádný produkt z Finska. Odborník v lesnictví zmiňuje kvalitní traktory Valmet či výrobu útočné pušky, jeden z dotazovaných si vzpomněl na slavný kreslený seriál o Mumíncích, další na výrobu pneumatik. To je ale všehovšudy všechno.
Z produktů, které nejsou na českém trhu často k dostání, a tak ochuzují i přehled českých spotřebitelů o některých skvělých finských výrobcích, bych jmenovala např. slavné designové kousky. Ti z vás, kteří nikdy neslyšeli o proslulém architektu a designeru Alvaru Altu, by si měli doplnit znalosti. Nejen že jeho architektonické kousky zdobí polovinu Finska, ale jeho nezapomenutelný designový tvar jezera, který dnes aplikuje na výrobu všemožných váz, svícnů a mističek firma Iitala, je k sehnání i v Česku a oblíbený po celém světě nejen jako jedinečný finský suvenýr. Z dalších finských produktů potěší oko barevné motivy firmy Marimekko. Firma se zaměřuje na většinou veselé a vždy stylové oblečení všeho druhu. V Česku známá moc není, její výrobky zde neseženete. Snad nejslavnějším motivem firmy Marimekko jsou vlčí máky. Až pojedete do Finska, rozhlédněte se po ulici a nějaké určitě uvidíte. Také firma Arabia vyrábějící nádhernou keramiku stojí za zmínku. Ale ani tu Češi nemohou důvěrně znát.
A co Fazer? Slyšeli jste někdy toto jméno? Ne? Ale růžovou krabici s kvalitní čokoládou Geisha znáte? Tak se někdy pozorněji zadívejte na její obal. V horním levém rohu naleznete modrozlaté logo firmy Fazer, nejslavnější finské potravinářské firmy, která vedle jejího vlajkového produktu čokolád, produkuje dnes i pečivo a další potraviny. Karl Fazer, zakladatel firmy, pocházel z původně švýcarské rodiny, která se ve Finsku usadila někdy v 19.století. Jeho otec byl podnikatel. Rodina původně založila firmu Fazer-musiikki s hudebními nástroji. Pod názvem F-musiikki má firma dodnes největší obchod s hudebními nástroji v celé Skandinávii v Helsinkách. Teprve pak vznikla i továrna na čokoládu. Dnes vyváží firma své sladké produkty do zahraničí, hlavně do západní Evropy. Mezi výrobky nalezneme typické tabulkové čokolády všemožných chutí, nechybí ani oblíbené finské Salmiakki (slaná lékořice), tato čokoláda je pro cizince stejně jako Salmiakki samotné většinou nestravitelná. Fazer má dnes celou škálu čokoládových i nečokoládových výrobků. V Česku jsou běžně k dostání pouze čokolády typu Geisha.
Aby se Finům po výborné čokoládě nekazily zuby, vynalezli žvýkačky s ochranou látkou xylitol. Nejslavnější značkou žvýkaček je jednoznačně Jenkki. Xylitolové žvýkačky mají úplně jinou konzistenci než běžné české. Déle vydrží, nedrolí se v ústech, ale ani ony nejsou k dostání v českých obchodech. Osobně si při každé své návštěvě Finska koupím do zásoby nejméně tři sáčky. Doporučeno je žvýkat je po každém jídle. Rozhodně doporučuji.
A co firma Fiskars? Máte doma klasické nůžky s oranžovou rukojetí? Pak se buďto jedná o produkt firmy Fiskars, nebo jeho napodobeninu. Fiskars je malebné městečko v jižním Finsku, které zbohatlo na zpracování železa. Bohaté zásoby materiálu pak daly vzniknout stejnojmenné firmě, která se proslavila výrobou právě těchto nůžek. Firma dnes vyrábí i další kvalitní produkty jak do kuchyně tak pro práci v lese – sekery, pilky, škrabky i struhadla. A to všechno ve výborné kvalitě. Produkty Fiskars jsou dnes známé po celém světě a na rozdíl od ostatních výše zmíněných jsou dobře k sehnání i v českých obchodech. Pokud vás nezajímá lesnictví ani vaření, při návštěvě Fiskars se ani vy nebudete nudit. Městečko je dnes proslulou mekkou finských designerů. Připravte si však větší obnos na koupě designových výrobků. A nebo si pořiďte alespoň jedny nůžky.

Helsinky znají téměř všichni

S oddechovou otázkou na hlavní město Finska si poradili téměř všichni dotazovaní. Jen šest lidí odpovědělo, že neví. Většina z nich pak byla ve věku kolem sedmnácti let. Mladší školáci hlavní město věděli až na jednoho všichni, stejně tak lidé starší dvaceti let. Rozdíly jsou pouze v zapsání. Původní název města Helsinki se píše s měkce, zatímco český název je na konci s ypsilon. V zápisu se odpovědi lišily v poměru 2:1 pro český přepis názvu s ypsilon.
Helsinky byly založeny až v roce 1550, nebyly však od počátku hlavním městem Finska. V té době byla země součástí Švédského království a centrum se nacházelo na západním pobřeží, kterému vévodilo přístavní město Turku s jedním ze čtyř kamenných hradů, které se ve Finsku nacházejí. Po založení Petrohradu vzrostl ještě více vliv Ruska na Finsko. Později došlo k jeho obsazení. Rusům však připadalo, že západní Turku je moc blízko Švédsku, a proto v roce 1812 prohlásili Helsinky hlavním městem Finska.
V Helsinkách dnes žije více než 600 000 obyvatel. Společně s přilehlými městy Espoo, Kauniainen a Vantaa tvoří tzv. Velké Helsinky, kde dohromady žije více než pětina všech Finů.

Ještě trochu finské historie…

Jednou z nejobtížnějších byla otázka týkající se finské historie. Kdy a od koho se Finsko osamostatnilo vědělo naprosté minimum lidí. Celých 52% dotazovaných se neodvážilo ani hádat. Pouze jeden člověk se domníval, že se tomu stalo ještě v 18.století. Ostatní sázeli spíše na mladší historii. U mladých lidí do šestnácti let převažoval revoluční rok 1989. Asi 5% dotazovaných tipovalo období po druhé světové válce. 4% se přikláněla k první světové válce. Relativně dobře odpověděli studenti gymnázia z historického semináře, kteří napsali roky 1915 nebo 1920.
Přesně třetina z dotazovaných odpověděla, že se Finsko osamostatnilo od Ruska. Asi o polovinu méně si myslí, že Finové byli osvobozeni od Švédska. Dva lidé napsali do odpovědi Norsko. Většina však znovu neví.
Otázky této severské země se celou její historii točily kolem jejich dvou hlavních sousedů – Švédska a Ruska. Ti sváděli na finské půdě nespočet mocenských zápasů a střídali se tak v nadvládě nad necentralizovaným trochu zaostalým Finskem. Rusko však brzy získalo převahu i svou obratnou politikou, ve které slibovalo Finům pomyslné osvobození od švédských krutovládců. Finské připojení se tak tvářilo jako přátelský akt, avšak situace nebyla o nic lepší než ve švédském království. Za rok konečného osvobození od cizích nadvlád se považuje rok 1917, konkrétně 6.12. se dnes slaví jako tzv. itsenäisyyspäivä, Den nezávislosti. Během druhé světové války se Finsko snažilo ubránit opětovnému připojení k Rusku. Bylo nakonec částečně donuceno přistoupit ke spojeneckým smlouvám s nacistickým Německem. V Pokračovací válce pak mělo ještě problémy se samotnými Němci. Svou nezávislost si však přes všechny obtíže udrželo a dnes vzkvétá jako jedna z nejvyspělejších zemí Evropy i světa.

Finština a švédština! Taky laponština, ruština či angličtina

Ptala jsem se na dva oficiální jazyky, kterými se ve Finsku mluví. Pouze čtyři lidé vůbec neví, 21% předpokládá, že ve Finsku se mluví finsky, druhý jazyk ale neznají. Zato přes dvacet procent správně zvolilo za druhý oficiální jazyk švédštinu. Devět lidí se domnívalo, že Finové mluví oficiálně i anglicky. Někteří sázeli na ruštinu, někteří zmínili i laponštinu. Pár hlasů padlo pro dánštinu či němčinu.
Ve Finsku se ale opravdu mluví finsky a švédsky. Švédský vliv je dodnes znatelný hlavně při západním pobřeží od města Turku as k severnímu Oulu. Městečko, kde žije početná švédská komunita, je malebné Porvoo švédsky Borgå. K švédsky mluvícím obyvatelům Finska se dnes hlásí více než 5% všech Finů. Všechny nápisy jsou povinně dvojjazyčné, děti se ve škole také povinně učí švédštinu. Všichni Finové také ovládají velice dobře angličtinu. Starší i mladší Finové jsou spíše stydliví, ale když se s nimi dáte do řeči, vždy vám bez problémů odpoví či poradí plynulou angličtinou. Spoustu Finů studuje také ruštinu, němčinu či španělštinu. Na severu Finska, Švédska a laponských oblastech Ruska se mluví také laponsky. Tento jazyk není považován za oficiální, ale se uznávaný v mnohých úředních dokumentech, v laponštině se vedou i různé kurzy, občas i nějaké pořady v televizi či divadelní představení. Bohužel se tento jazyk pomalu vytrácí a aktivních mluvčích ubývá.

Mráz a ledová voda

Teplotní rozdíly mezi ročními obdobími i mezi různými částmi Finska jsou velké. Na jihu Finska, jak většina lidí celkem dobře odpověděla, se teploty v zimě pohybují kolem -15°C. V noci klesají mnohem níže, ale i ve dne mohou klesnout až k -20°C. Obvykle nízké teploty jsou hlavně za polárním kruhem v Laponsku. Tam se teploty v zimě často dostávají pod
-30°C, někdy sestupují i pod -50°C. Tyto dny jsou však neobvykle mrazivé i pro obyvatele Laponska. Přes dvacet dotazovaných odpovědělo, že teploty v zimě na jihu Finska často ani neklesnou pod nulu. Toto zjištění je zajímavé, jelikož takto teplo není v zimě ani u nás. Někteří se domnívali, že teploty i na jihu sestoupí ke čtyřiceti stupňům celsia pod nulou. Ani tak zima na jihu není. Jih se potýká spíše se silnými větry u pobřeží, které dokáží na návštěvníky Helsinek působit velice mrazivě, v horkém létě jsou ale příjemným osvěžením.
Finové se ale naučili skvěle užívat všemožných venkovních sportů i radovánek i za nepříznivého či mrazivého počasí. Tak také vynalezli sport zvaný avanto. Při provozování tohoto sportu vám stačí párek rukavic a ponožek, ručník a sekera na led. A pak stačí dojet na běžkách k nejbližšímu jezeru a vykoupat se v ledové vodě. Možná byste teď radši, aby avanto opravdu znamenalo pozdrav či šumivé víno, jak jste psali ve svých dotaznících. Ale vězte, že tento sport, pokud ho jednou zkusíte, vás naprosto pohltí a nikdy už nepustí. Svěžím pocitem, který má člověk, který se právě koupal nejméně půl minuty v ledové vodě, vás nenaplní ani litr šumivého vína.

Znalosti ze ZŠ

Mezi otázkami se vyskytly i ty, které prověřovaly zda si Češi pamatují alespoň základní fakta o Finsku. Kolik tam žije lidí? Je Finsko členem Evropské Unie? A nachází se nějaká jeho část za polárním kruhem? Většině otázek z tohoto okruhu se dostalo správné odpovědi. Celých 73% dotázaných řeklo, že nějaká část Finska se nachází za polárním kruhem, několik dokonce odpověď upřesnilo. Pouze dva dotazovaní si nevěděli s touto otázkou rady, zbytek mínil, že nikoli. Část Finska, nazývající se Laponsko se opravdu nachází za polárním kruhem. Ten odděluje celou jednu šestinu pomyslnou hranicí procházející také městem Rovaniemi, její strážnou věží a sídlem Santa Clause, či chcete-li Joulupukkiho.
Také se členstvím Finska v Evropské Unii měla většina dotazovaných jasno. 71% se správně domnívalo, že Finsko členem Evropské Unie je. Ostatní tvrdili, že není, čtyři dotázaní nevěděli. Finsko je členem EU od roku 1995 stejně jako sousední Švédsko. V EU jsou také Dánsko či Island. Ze severských států se v ústranní drží pouze Norsko a Faerské ostrovy.
A kolik má Finsko obyvatel? Něco málo přes pět milionů. Dotazovaní, kteří si byli vědomi velké rozlohy země psali v odpovědích spíše vyšší hodnoty. Správný počet napsalo jen 17% dotázaných, dalších 14% tipovalo počet obyvatel do deseti miliónů, zbytek mínil, že ve Finsku žije více obyvatel než v České republice. Nad 13% dotázaných myslelo, že Finů je mezi 13-15 milióny. Několik se domnívalo, že jich je mezi 26-30 milióny, čtyři lidé zapsali odpověď 50 milionů. Lidé se většinou nechávají zmýlit velkou rozlohou, avšak nezkoumají hustotu zalidnění. V Česku je totiž 133 obyvatel / km², kdežto ve Finsku žije na jednom kilometru čtverečním v průměru pouze 17 obyvatel. Finové často žijí v přímém spojení s přírodou, většinu země pokrývají lesy a nadarmo se Finsku nepřezdívá země tisíce jezer. Také za polárním kruhem hustota zalidnění samozřejmě klesá. Nejvyšší hustotu vykazují Velké Helsinky, oblasti při pobřeží a střední Finsko.

Tiší a plaší alkoholici se sklony k sebevraždám

O lidech ve Finsku smýšlí naprostá většina dotázaných v rozšířených stereotypech. Finové jsou podle nich velice tiší, nemluvní a uzavření, straní se kolektivu a otevřené komunikace. Ve vztazích jsou chladní a ke všemu mají sklony k sebevraždám a alkoholismu. Někteří si seveřany představují v prvé řadě jako blonďaté, jedna odpověď dokonce popisovala Finy jako bojovníky vikingského typu. Někdy se objevily i pozitivní rysy. Hlavně lidé, kteří se již potkali s nějakým Finem, napsali, že Finové jsou milí, zajímaví, vstřícní či přátelští. Dvě odpovědi popisovaly Finy také jako klidné či pohodové.
Ale jak je to doopravdy? Jací Finové vlastně jsou? To je těžká otázka a rozhodně na ní není jednoznačná odpověď. Odpovědi v dotaznících spíše odhalují zaběhnuté fráze, které lidé omílají, aniž by měli s obyvateli Finska nějakou zkušenost. Zajímavý úkaz se naskytnul, když po shromáždění všech dotazníků vyšla většina odpovědí ohledně finské povahy velice negativně, kdežto Finové popisovali Čechy velmi pozitivně. Snad to vypovídá o tom, jak vlastně smýšlíme a jací jsme my sami, pokud takové věci říkáme…
Nechci zde nějak obhajovat Finy, kteří si jistě za svou pověst sebevražedných pijanů mohou částečně sami, nicméně je nemůžeme takto kriticky házet všechny do jednoho pytle. Všechny Finy, které jsem měla možnost potkat, bych popsala jako lidi, ke kterým si musíte najít cestu. Nejdříve se jeví jako tišší a uzavření, ale jakmile se prolomí ledy ostychu a odstupu, uvidíte pravé Finy, veselé, těšící se z jakéhokoli počasí, aktivní a sportující, se smyslem pro humor i pro kulturu. Finové jsou velice upřímní, takže zaručeně poznáte, když se zdvořilosti promění na opravdové přátelství. Může to sice trvat trochu déle než u jižanů, ale za to si můžete být jistí, že vaše přátelství vytrvá.
Boření mýtů je běh na dlouhou trať. Svět vidí Finy možná jinak, než by si zasloužili a odpovědi v dotazníku to potvrzují.

Morušky a lední medvědi

Ve Finsku opravdu nežijí žádní lední medvědi, jak si mylně myslelo 9,8% dotázaných. Tři předpokládali, že vedle ledních medvědů ve Finsku můžeme potkat i tučňáky. Ani ti se tam samozřejmě nevyskytují. Zato ve finském lese narazíte na rozličné druhy parožnatců. Správně tak určilo více než 72%. Jedenáct lidí napsalo, že symbol Finska sob ve Finsku vůbec nežije. Dvanáct dotazníků vyloučilo i losa. V přírodě se ale vyskytuje jak sob, tak i los a jelen. Sobí a losí maso je také Finy hojně konzumováno. Ve Finsku nezapomeňte ochutnat šťavnatý sobí steak, laponskou specialitu poronkäristys či losí roládu!
A co je to moruška? Celým jménem ostružiník moruška je oblíbený lesní plod, vypadající jako žlutá ostružina. Finové ho milují, a tak vymizí z lesů vždy krátce po dozrání. Z plodů morušky se vyrábí džemy i likéry, nebo se jí s tradičním laponským sýrem. Morušku znali z dotázaných dva lidé. Šest si myslelo, že to je nějaké ovoce. Většina nevěděla, což není překvapivé, poněvadž ani plody morušky či jiné produkty se k nám nedovážejí.

Hokej vede!

Poslední otázka se ptala na cokoli, v čem jsou Finové dobří. 30% odpovídajících bez rozvahy napsalo lední hokej. Hokej je rozhodně ve Finsku sportem číslo jedna. Minulý rok zaplnila výhra mistrovství světa ulice finských měst jásajícími davy fanoušků. Tak jsme mohli vidět sílu tohoto kultu v přímém přenosu. Kromě hokeje jsou podle dotázaných Finové dobří i v jiných sportech, hlavně v těch zimních. Skoky na lyžích, závody psích spřežení, florbal, klasické lyžování či rallye jsou sporty, ve kterých Finové jednoznačně vynikají. Asi 5% považuje Finy za nejlepší co se týče saunování. Někteří si vzpomněli na úspěšnou politiku, vzdělávací systém, vědu či technologie.
Politika ve Finsku je více efektivní než ve většině jiných zemí světa. Dobrá informovanost o krocích podnikaných s veřejnými prostředky a propracovaný systém sociální politiky, to jsou jen dvě z finských předností. A finský vzdělávací systém je opakovaně vyhlašován nejlepším na světě. Finsko je také považováno za nejlepší místo k žití, jak vyplývá zase z jiných světových průzkumů. Finové těchto úspěchů dosahují nejen otevřenou politikou šetrnou k životnímu prostředí, ale také svým osobním přístupem k přírodě a zodpovědností vůči vzdělávání a dalším oblastem veřejných zájmů.

Z odpovědí je jasné, že Češi toho ví o Finsku málo. Něco si pamatují ze školy, ale většinou tíhnou k obecné představě o severských zemích a jejich obyvatelích. V příštím dílu se dozvíte o tom, jak Čechy a Českou republiku vidí Finové, kteří odpovídali na otázky v podobném dotazníku. Druhý díl bude hotový nejpozději v průběhu srpna.

V dotaznících odpovídali studenti z Gymnázia Plzeň, Mikulášské náměstí, vysokoškolští studenti ze ZČU v Plzni, také profesoři na gymnáziu i na ZČU a zástupci dalších věkových vrstev i oblastí. Tímto děkuji všem za vyplnění dotazníků.

Markéta Štauberová

Otázky z dotazníku:
1. Co vás jako první napadne, když se řekne Finsko?
2. Věděli byste, jaké je hlavní město Finska?
3. Víte, kdy získalo Finsko nezávislost a od koho se vlastně odpojilo?
4. Ve Finsku se mluví dvěma oficiálními jazyky – které to jsou?
5. Znáte nějaký finský výrobek či vynález?
6. Jaké jsou podle vás běžné teploty v zimě na jihu Finska?
7. Ve Finsku je populární tzv. „avanto“ – co byste řekli, že to je?
8. Kolik ve Finsku žije lidí?
9. Nachází se nějaká část Finska za polárním kruhem?
10. Je Finsko členem Evropské Unie?
11. Lidé ve Finsku jsou…(doplňte)
12. Ve Finsku se ve volné přírodě pohybují: (nehodící se vyškrtněte)
      sobi          lední medvědi         tučňáci           losi          jeleni
13. Co je to moruška? Jakou má barvu?
14. V čem jsou Finové dobří?












6 komentářů:

  1. Výborný a zajímavý projekt, vřelé díky za něj a hodně štěstí do budoucna, ráda se stanu pravidelným čtenářem. :-) Markéta Kobierská (kobierska.marketa@seznam.cz)

    OdpovědětVymazat
  2. Díky, komentáře tohoto typu vždycky potěší. Další části dodám snad v nejbližší době, nenechte se odradit nestálou aktualizací, nejsem moc aktivní blogger. Budu ráda za všechny další podněty a náměty.

    OdpovědětVymazat
  3. Neni vodka Amundsen spis produktem Stock Plzen?

    OdpovědětVymazat
  4. Ano, máte pravdu. Norská SSG NUF pouze výrobu kontroluje. Díky za poznámku, v článku to změním.

    OdpovědětVymazat
  5. Zdravím, předně bych chtěl poděkovat za zajímavý blog o zajímavé zemi. Těším se na pokračování článku, neboť jaký přehled mají Finové o nás mě velmi zajímá. Dále... je to trochu of topic, by mě zajímalo jak je to ve Finsku s hromadnou dopravou osob? Mají nějaký portál, jako je třeba u nás idos.cz? Předem děkuji za informace :)
    Jan Mattauch
    janmattauch@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  6. Dobrý den,
    Díky za komentář, doufám, že budu mít v příštích týdnech dost času napsat ono slibované pokračování.
    Hromadná doprava je ve Finsku dost kvalitní, hlavně ve velkých městech dostatečně frekventovaná, ale taky drahá. Já osobně preferuji vlaková spojení, jsou rychlá a pohodlná a mimo zimní měsíce jezdí vždy včas. S autobusy je to těžší, většinou jsou jízdní řády pro cizince naprosto nerozluštitelné - např. časy jsou uvedeny pouze pro nějaké zastávky a musíte si tak sám odpočítat, kdy autobus bude stavit u vás, což je pro člověka, který okolí nezná, dost špatně odhadnutelné. Nicméně existuje portál s věškerými alespoň přibližnými informacemi: http://www.hsl.fi/FI/sivut/default.aspx
    v zelené tabulce vždy najdete údaje o spojení, které potřebujete.

    OdpovědětVymazat