pátek 23. března 2012


Finové a alkohol
Téma, co je tabu?

Finové a alkohol – to jsou dvě slova, které si nemálo z nás k sobě rychle spojí. Co k tomu většinu lidí svádí? Je to opodstatněné? A jak se dnes ve Finsku vlastně konzumuje alkohol? Na tyto otázky jsem se snažila odpovědět ve svém dalším příspěvku.

Po roce stráveném ve Finsku mi nepřišlo, že by Finové pili nějak více alkoholu než Češi. Někdo mi kdysi říkal, že nepijí ani tak větší množství lihovin, ale spíše jiným způsobem než ostatní Evropané – a to více destruktivně. V realitě by to mohlo znamenat, že zatímco my sedíme v hospodě, rozprávíme, popíjíme pivo a dostáváme se pomalu do nálady, Finové do sebe nejlépe v soukromí nejprve vyprázdní lahev vodky a pak se jdou bavit. Neměla jsem příležitost tento zvyk ve Finsku blíže pozorovat, nicméně i podle mého názoru je rozhodně větší rozdíl ve způsobu konzumace a přístupu k fenoménu alkoholu, než v jeho množství.

Prohibice

Finský žurnalista Jami Järvinen se ve svém článku o finském způsobu pití alkoholu vyjadřuje k aktuální situaci na severu s nadsázkou avšak stále skepticky:

„My Finové jsme pokročili. Dokážeme dnes rozlišit červené víno od bílého a v některých rozvinutých oblastech Finska dokonce dokáží propojit  pití alkoholu s jídlem. Dalším krokem je dostat víno do obchodů s potravinami.“

Ve Finsku totiž platí stejně jako v jiných skandinávských zemích zákon o částečné prohibici. Kromě Dánska měla většina severských států silná protialkoholická hnutí již od počátku devatenáctého století. Prohibice byla ve Skandinávii zaváděna na začátku 20. století. Finsko si ji osvojilo roku 1919 jako jeden z prvních zákonů po získání nezávislosti v roce 1917. Ve Finsku však eskalovalo násilí a kriminalita a názor veřejnosti na přísný zákaz pití i výroby jakéhokoli alkoholu se změnil. Proto Finové ukončili prohibici v roce 1932 hlasováním ve veřejném referendu.

Dodnes má však stát na distribuci alkoholu monopol. Ve Finsku tak funguje následující systém. Pokud si chcete koupit pivo (olut), cider (siideri) nebo další nápoje s malým množstvím alkoholu, můžete zajít do běžného obchodu s potravinami. Pokud ale dostanete chuť na pivo silnější, víno (viini) nebo snad dokonce tvrdý alkohol (viina), musíte se obrátit na specializovanou státní prodejnu Alko. Alkohol vám prodají jako u nás od osmnácti let, na kořalky si však musíte počkat až do jednadvaceti.
V rámci tohoto zákona se vám také může stát, že vás nepustí do restaurace, baru či klubu, pokud neprokážete, že jste plnoletí bez rozdílu v tom, jestli chcete pít vodku nebo kolu. S cenami alkoholu v restauracích si dávejte pozor. Půllitr českého piva si dáte v Helsinkách v restauraci až za 8 euro, běžná cena je kolem šesti. Je to způsobeno nejen monopolem státu na dovoz a vývoz alkoholu, ale také s tím se pojícím daňovým zatížením. Vysoké ceny mohou být právě jedním z důvodů, proč se Finové raději dostanou rychle do nálady např. vodkou a pak vyrazí do města, kde již nemusí utrácet peníze za drahé nápoje.

Helsinki ---> Stockholm ---> Helsinki

Finové mají ještě jeden způsob, jak poměrně rychle a za příznivou cenu získat alkoholické nápoje. Alespoň pokud jste v Helsinkách a zajdete se podívat do přístavu v čas, kdy přijíždí trajekty z Talinnu či Stockholmu, uvidíte ospalé lidi vystupující z lodí s plnými cinkajícími taškami. Na moři je totiž alkohol bez daně!
Noční trajekty do Stockholmu se stávají jakýmsi národním sportem, ve kterém se prosazují zejména mladí Finové. Večer nastoupíte s partou na loď, zajdete do jednoho či více z mnoha barů na palubě a prohýříte noc. Ráno se ani neobtěžujete vystoupit ve Stokholmu, radši se přes den prospíte v kajutě a párty pak můžete opakovat na zpáteční cestě domů. Druhý den před přiražením k finským břehům stihnete nakoupit levnější alkohol do zásoby – v obchodech vám to usnadní prodejem různých vozíků a přepravek všech velikostí. A pak už vesele se zásobou lihovin na dalších pár měsíců vypochodujete do slunečného přístavu v Helsinkách a pochvalujete si, jak skvělý to byl zase jednou výlet.
Abychom nekřivdili Finům, Švédové tyto noční plavby absolvují z druhé strany také. Pozitivním úkazem budiž fakt, že alespoň v této aktivitě si stojí Švéd s Finem bez jakéhokoli rivalství bok po boku! Často se dokonce objímají a zpívají do noci staré dobré šlágry v karaoke baru na přídi lodi prorážející vlny lihového severního moře.

„Majáles“ a Svatojánská noc – nejpůsobivější finské svátky

Podle studií některých evropských vědeckých skupin však dostupnost alkoholu nemá vliv na množství jeho konzumace. Co dalšího tedy Finy odlišuje v přístupu k alkoholu?
Někteří tvrdí, že za to může chladné a nepříznivé klima. Lidé dnes však raději holdují alkoholu ve městech u jižního pobřeží než za polárním kruhem v Laponsku, kde by se v zimním období mohly zdát klimatické podmínky našinci snad mírně nepříznivé. Počasí má určitě jistý vliv na mentalitu lidí a způsob jejich života, nesetkala jsem se však s žádnou seriózní odbornou studií, která by dokazovala, že by se jednalo o přímý faktor ovlivňující konzumaci alkoholických nápojů.

Finové jsou velice soudružní a k sobě navzájem semknutí lidé, ač se to na první pohled může jevit právě naopak. Jsou velice hrdí na všechny sebemenší úspěchy – a to ať už např. mezinárodní sportovní výkony jejich rodáků, nebo na osobní úspěch někoho z rodiny, přátel a známých. Všechny tyto události se musí řádně oslavit. Připočítejme také četné rodinné oslavy všemožných výročí, den otců, matek, žen či přátel, den nezávislosti, Runenbergův den a další. Nezapomínejme také na předvánoční pikkujoulut, malé oslavy a večírky s přáteli nebo kolegy z práce před Vánoci. Finové jsou také úspěšnými pořadateli velkých letních festivalů a i k těm alkohol přeci jednoznačně patří.
A ještě je nutno zmínit dvě tradiční oslavy, při kterých do finských hrdel protečou každoročně hektolitry alkoholu – totiž Vappu a Juhannus. Vappu je oslava na přelomu dubna a května zejména pro mladé lidi – maturanty a vysokoškoláky. Dala by se připodobnit k našemu Majálesu. Všichni Finové nejprve přes noc bujaře oslavují a v prvních finských jarních dnech pak vysedávají na dekách po městských parcích v sněhobílých námořnických čepičkách, které při závěrečné ceremonii dostane každý maturant, popíjejí, diskutují a občerstvují se z piknikových košů. Zatímco Vappu je oslava soustředěná hlavně do měst, Juhannus je naprosto odlišný. Pokud jste Fin, chcete Juhannus nebo-li Svatojánskou noc strávit nejlépe na chatě u jezera. Tam se také pije a slaví, ale v okruhu rodiny či nejlepších přátel. Večer se jde do sauny a plave se v jezeře, tradičně se také zapalují obrovské ohně.
A nakonec  - nebyli by to Finové, aby popíjení nespojovali se saunováním. Po sauně vždycky přijde vhod lehčí pivo – Finové říkají přímo saunaolut, které dovede svěží pocit ze saunování k dokonalosti!

Takže když všechny tyto aktivity vezmeme kolem a kolem, zjistíme, že ve Finsku není dne a příležitosti, ke které by se alkohol nějakým způsobem nehodil. I možná proto mají ve světě pověst pijanů. Ale za to se na Finy nemůžeme zlobit. Je to přece tradice!
Jak k ní Finové přišli je i pro mě záhadou. Jisté jsou však dvě věci. Že se jí jen tak nezbaví, a hlavně že v tom rozhodně v dnešní době nejsou sami.