čtvrtek 7. dubna 2011

O finské národní kuchyni 

Finská kuchyně je považována za nevýraznou. Z mnoha zdrojů se můžete dozvědět, že Finové se snaží vařit hlavně výživně a zdravě a zapomínají při tom na chuť. V mnoha ohledech je tohle tvrzení pravda, avšak pokud se rozhodnete objevovat taje finské gastronomie s větší pečlivostí, výsledky vás rozhodně příjemně překvapí.

 

Každodenní stravování

Mezi hlavní složky finské stravy neodmyslitelně patří brambory, ryby všech druhů, zelenina, houby, tmavé celozrnné pečivo, mléko a káva. V pracovní dny Finové většinou snídají málo a jídlo si nosí do práce, či využívají služeb zaměstnavatele. O víkendu si však dokážou jídlo dokonale užít. Snídaně je většinou velká a výživná, protože po ní následuje další jídlo až kolem 4. -5. hodiny odpoledne a na závěr dne tzv. iltapala, neboli večerní svačina, která se mnohdy podává až kolem deváté.

K snídani vám Finové určitě nabídnou tzv. ruis leipä – tmavý celozrnný chleba, který má nezaměnitelnou chuť. Dá se jíst normálně s tvrdým sýrem a šunkou, nebo typicky finsky, namazaný slaným máslem s lososem a ledovým salátem. Naprostá většina Finů také zbožňuje tzv. „puuro“ neboli ovesnou kaši, která u nás není moc oblíbená, ale zde se s ní můžete setkat v mnoha podobách a je oblíbená především k snídani a potom ve školních jídelnách také k obědu. Podává se většinou se skořicovým cukrem nebo rebarborovou zálivkou. Finové také jedí hodně müsli a cereálií, nízkotučných jogurtů a jiných mléčných výrobků, především pak viili. (Něco na způsob zakysaného mléka.)

Jako hlavní chod byste ve Finsku rozhodně dostali rybu. Oblíbený je hlavně lohi – losos a k němu brambory ve slupce a zeleninový salát. Popularitu si tu získaly také masové kuličky podávané s bramborovou kaší a mimo jiné také jehněčí maso na několik způsobů. A pak samozřejmě polévka. Ta se ve Finsku považuje za hlavní chod a vyplňuje většinou jídelníčku školních jídelen. Nejčastěji se vaří rybí polévka s lososem, oblíbená je také siskonmakkarakeitto – (polévka ze sestřiny uzeniny) s malými masovými kuličkami.

Finské speciality

Ale co finské speciality? Tak především světoznámý „karjalanpiirakka“ – česky bychom mohli říct snad Karelský pirožek, pečivo plněné směsí z rýže a zapečené v troubě. Z Laponska pochází „poronkaristys“, zvláštní úprava sobího masa podávaného s bramborovou kaší, kyselou okurkou a brusinkami.  Finové ale jedí i losí maso, většinou svinuté do rolády a neméně chutné než maso sobí. Ve Finsku jsou také oblíbené všelijaké lesní plody a plody z domácí zahrádky. Především pak maliny, borůvky, brusinky a jahody, ale královnou všech plodů je pro Finy jednoznačně moruška neboli finsky „lakka“. Jedná se o odrůdu ostružiníku žluté barvy a výrazné trochu trpké chuti. Finové si s ní však v kuchyni dovedou výborně poradit a vykouzlit opravdové divy. Dále nesmíme opomenout tradiční Laponský sýr zvaný „Leipäjuusto“ (Sýr na chléb), který vás sice nejprve překvapí svou gumovou strukturou, avšak v kombinaci právě s finskou moruškou si na něm opravdu pochutnáte.

Musím také jmenovat některé populární finské výrobky. Tak např. Salmiakki, neboli slaný druh lékořice je zde natolik oblíbený, že v obchodě najdete s jeho příchutí i jogurty, zmrzliny i žvýkačky. Dále slavný a Finy stále oslavovaný FAZER. Fazer je značka výborné čokolády, distribuované bohužel ve velkém jen po Skandinávii. I u nás však najdete výrobek finské značky Fazer – všimněte si někdy na obalu čokolády Geisha.

Tradiční jídla

6.12. – Itsenäysyyspäivä – Den nezávislosti

Roku 1917 získalo Finsko po dlouhých letech nadvlády nejprve Švédska a pak Ruska nezávislost. Finové jsou na to pochopitelně velice pyšní a Den nezávislosti se slaví jak oficiálně představiteli státu a zdlouhavou slavností vysílanou celý večer v televizi, tak soukromně doma s rodinou. Většina Finů zapálí svíčky a vystaví finské vlajky. Avšak tou příjemnější částí oslavy nezávislosti je sváteční dort. Není na něj žádný „správný“ recept, ale je pěkné ukousnout si trochu marcipánové finské vlajky a oslavit tento výjimečný den.

Joulu - Vánoce

Vánoce jsou dnes samozřejmě také oslavy dobrého jídla, pití a blahobytu. Vánoce strávené v zahraničí jsou rozhodně velice zajímavé a odlišné ve spoustu věcech. Finové, kteří nemají ve zvyku slavit Mikuláše a nemohouce se dočkat pravých svátků, již od konce listopadu pořádají večírky zvané „Pikkujoulu“ neboli „malé Vánoce“, kde se setkávají s přáteli, popíjí Glöggi (Glog) s mandlemi a rozinkami, pojídají typické perníčky, kterých je po celé Vánoce opravdu nadbytek, nebo třeba „Joulutortut“ – nadýchané zákusky jednoduše zhotovitelné z lískového těsta a trochu povidel.


24.12. – Jouluaatto - Štědrovečerní večeře

Štědrovečerní večeře se skládá ze spousty částí. Samozřejmě se nesmí vypustit nakládané ryby v rozličných nálevkách dále lososí plátky se sýrem a další drobné pochutiny. Hlavním chodem je však neodmyslitelná Štědrovečerní šunka, kterou Finové pečou s láskou a precizností, potřenou hořčicí a s hřebíčkem. K šunce se podávají směsi z brambor (což vypadá jako bramborová kaše, ale chutná to úplně jinak), dále z mrkve a také z červené řepy, které jsou všechny zapečené ke vlastních nádobkách. Večeře je bohatá a šunka se tradičně dojídá ještě na nový rok. Součástí může být samozřejmě také nějaký desert, ale to se v mnoha rodinách liší.


31.12. – Uudenvuodenaatto - Slavnosti nového roku

Tak jako je to u nás zvykem na Štědrý večer, ve Finsku jedí bramborový salát na Nový rok. Avšak nadšení z toho, že zase po dlouhé době ochutnáte něco, co je v Česku a Finsku stejné, vám dlouho nevydrží. Finský bramborový salát ani ze čtvrtiny nedosahuje výborné chuti toho českého (nebo mám říct středoevropského) a ani není mezi Finy oblíbený. Do Finského salátu patří brambory, kyselá okurka, cibule a již zmíněný druh viili.

Když jsem po spatření hotového salátu v obchodě navrhla, že radši zkusím ten pravý český podle receptu babičky a maminky, rodina z toho nadšená tolik nebyla, protože nikdo z nich finský bramborový salát nejí. Od té doby jsem však salát vařila už čtyřikrát a nesla recept dokonce i učitelce do školy. Finové si ho prostě nemohou vynachválit.

 
5.2. – Runenbergin päivä - Runenbergův den

Runenberg byl slavný finský spisovatel žijící v malebném městečku Porvoo vzdáleném od Helsinek asi 40km. Když byl starý a nemocný, pobýval už jen v posteli a koukal z okna. Jeho manželka, skvělá a obětavá milující žena, se o něj velice starala až do jeho posledních dnů. Předčítala mu z knihy a vyprávěla příběhy a mimo jiné mu také pekla nejrůznější druhy sladkého i slaného pečiva. Odtud pochází slavné „Runenbergin torttut“, neboli Runenbergovy dortíky, vysoké oválné zákusky s marmeládou. Je to sezónní záležitost, takže je seženete v obchodech a kavárnách jen týden před 5.únorem, ale většina Finů je dělá přímo tradičně doma.


6.3. – Laskiainen päivä

O měsíc později se ve Finsku slaví den začátku Masopustu, kdy všichni jdou ven sáňkovat, lyžovat a těšit se ze stále přebývajícího sněhu. Tradičnímu také sezónnímu pokrmu se nazývá Laskiaispulla, jedná se o oblíbenou verzi finského sladkého pečiva (pulla), plněnou šlehačkou, rybízovou či malinovou marmeládou a pořádným kusem marcipánu. Stejně jako Runenbergovy dortíky, i Masopustní bochánky se většinou pečou i pojídají doma s rodinou či s přáteli.


O jídle se samozřejmě dá vyprávět velice obsáhle a vždycky opomenete spoustu dalších věcí, které jste chtěli podotknout a zmínit. Jestli se vám finská kuchyně zamlouvá, je nejlepší ji přijet zkusit přímo sem. Budete příjemně překvapeni pohostinností zdejších obyvatel i všemi novými pro nás exotickými chutěmi.

Z Finska zdraví a na oběd už se těší
Markéta Štauberová

 Obrázky
01 - Laskiaspulla - tradiční sezónní sladný pokrm
02 - Ze školní jídelny - lososová polévka, ruisleipä a sklenice odtučněného mléka
03 - Nědělní ryba - pro Finy typické jídlo
04 - Domácí Runenbergovy dortíky
05 - Joulutortut - neodmyslitelná součást Vánoc
06 - Míšení české a finské kultury - sobí maso s českým bramborovým salátem